Burnout u personálu psychiatrické léčebny Horní Beřkovice

Burnout syndrom, který je považován za protrahovanou odpověď na nadměrný pracovní stres, je v posledních letech předmětem vzrůstajícího zájmu. Cílem této práce bylo stanovení míry rizika syndromu vyhoření a jeho plně vyvinuté podoby u psychiatrů (P), kvalifikovaných zdravotních sester (SZP) a nižšího zdravotnického personálu (NZP) na všech odděleních Psychiatrické léčebny Horní Beřkovice. Ke stanovení burnout jsme použili validizovaného a reliabilního dotazníku Maslach Burnout Inventory všeobecně používaného ve výzkumných studiích. Faktorová analýza tohoto nástroje v něm stanovila tři subškály: emoční exhausci (EE), depersonalizaci (DP) a osobní uspokojení z práce (PA = Personal accomplishment).

Ze všech zaměstnanců léčebny na dotazník odpovědělo 17 psychiatrů, 95 kvalifikovaných zdravotních sester a 60 pracovníků a pracovnic nižšího zdravotnického personálu (55% návratnost). Celkové průměrné skóry MBI jsou ekvivalentní nebo nižší než výsledky uváděné v literatuře: EE=16,9, DP=6,5, PA=32,2. Percentuální zastoupení EE bylo 18,6% u lékařů, 15,8% u SZP a 18,3% u NZP, depersonalizace 23,5% u lékařů, 6,3% u SZP a 8,3% u NZP a osobní uspokojení (resp. neuspokojení) z práce 17,6% u lékařů, 46,3% u SZP a 63,3% u NZP.

Mezi psychiatry a zbytkem vzorku byly shledány signifikantní rozdíly v míře depersonalizace (p=0,02) a pracovního uspokojení (p=0,05). Pracovníci ve věku nad 60 let a s praxí delší než 30 let vykazovali významně lepší skóry ve faktoru pracovního uspokojení (p=0,05). Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že morálka zaměstnanců je ekvivalentní nebo dokonce lepší, než je uváděno v literatuře publikovaných studiích.